Obsah
- Změny struktury evropské fotovoltaické politiky pro průmysl a obchod a přehled trendu "přizpůsobení se místním podmínkám"
- Porovnání pobídkových mechanismů a pravidel pro připojení k síti v hlavních evropských zemích
- Strategie výběru modelů nasazení pro různé typy podniků
- Trendy změny pobídkového okna a hodnocení tempa nasazení
- Klíčové parametry ovlivňující volbu umístění a strukturu návratnosti fotovoltaických systémů pro průmysl a obchod
- Tři hodnotící principy pro formulování strategie nasazení fotovoltaických systémů pro průmysl a obchod v Evropě
Změny struktury evropské fotovoltaické politiky pro průmysl a obchod a přehled trendu "přizpůsobení se místním podmínkám"
V celé Evropě, v rámci urychlené rekonstrukce energetické struktury, se fotovoltaické systémy pro průmysl a obchod postupně stávají součástí firemní strategie.
Fotovoltaika pro průmysl a obchod se vyvinula z podpůrné technologie pro reakci na vysoké ceny energie na komplexní nástroj, který pomáhá firmám reagovat na regulace CO2, optimalizovat energetickou strukturu a zvyšovat nezávislost. Zejména v kontextu dvojího tlaku politiky a nákladů se rok 2025 stane klíčovým obdobím pro přestavbu energetických cest firem, což značí přechod od taktických strategií k těm strukturálním.
Většina evropských zemí je součástí jednotného cílového rámce EU, ale mezi nimi existují výrazné rozdíly v pobídkových mechanismech, strukturách cen energií, pravidlech pro připojení k síti a povolování střešních instalací. Příkladem jsou Německo, Itálie a Francie, které sice poskytují formální podpůrné mechanismy, ale cesty realizace projektů a dosažitelné fiskální výsledky jsou naprosto odlišné. Tyto rozdíly nejsou náhodné, ale jsou výsledkem dlouhodobé akumulace systémových a místních struktur.
Na úrovni EU politika přešla od pobídkového přístupu k požadavkům. Politiky jako REPowerEU, Zelený průmyslový plán a další již výslovně požadují urychlení fotovoltaických instalací na střechách budov v členských státech. Byly postupně zavedeny předpisy, včetně povinné instalace fotovoltaiky na nových komerčních budovách, požadavků na zelené veřejné zakázky a zveřejňování uhlíkových stop v dodavatelských řetězcích. Pro firmy nasazení fotovoltaických systémů pro průmysl a obchod již není otázkou pouze ochoty, ale i souvisejících faktorů, jako je shoda s předpisy, dostupnost zelené energie a hodnocení ESG.
Současně se mění i interní logika nasazení ve firmách. Z původního zaměření na úspory energie se postupně přechází k systémovému návrhu zaměřenému na stabilitu energie, optimalizaci daňové struktury, hodnocení financování a zveřejňování značky. V mnoha odvětvích se schopnost firmy mít zelenou energii pro vlastní spotřebu stává neviditelným faktorem ovlivňujícím pozici v dodavatelském řetězci, hodnocení projektů a podmínky pro půjčky.
Díky politickým tlakům a rostoucí poptávce se způsob nasazení fotovoltaických systémů pro průmysl a obchod mění. Nasazení již není standardizovaný proces, ale vyžaduje víceúrovňovou koordinaci, která zahrnuje volbu umístění, fiskální výpočty, přizpůsobení politiky a kompatibilitu modelů. To, zda je projekt realizovatelný, již nezáleží pouze na dostupnosti střešních prostor, ale na síle politiky dané země, snadnosti připojení k síti, struktuře cen energií, dosažitelnosti smluvních modelů a finančním zdraví podniku.
Rok 2025 se tak stává klíčovým bodem pro strukturovanou změnu, která je již zřetelná. Firmy se budou muset přehodnotit, co znamená „nasazení“, a přejít od technického projektu k systémovému rozhodovacímu procesu, který zahrnuje energetickou strukturu, finanční operace, reakci na trh a správu shody.
Porovnání pobídkových mechanismů a pravidel pro připojení k síti v hlavních evropských zemích
Politické prostředí v zemi, kde se projekt nachází, je často klíčovým faktorem při plánování nasazení fotovoltaických systémů pro průmysl a obchod. I když členské státy EU dosáhly shody v cílech, existují mezi nimi výrazné rozdíly v pobídkových mechanismech, pravidlech pro připojení k síti, administrativních postupech atd., což vede k výrazné diferenciaci cest nasazení. Tyto rozdíly mohou přímo ovlivnit finanční modely projektů, účinnost implementace a kompatibilitu modelů při nasazení fotovoltaických systémů pro průmysl a obchod.
Abychom efektivněji identifikovali shodu mezi nasazovacím modelem a regionálními podmínkami, můžeme rozdělit evropský trh na dvě kategorie:
- Zralé trhy: Německo, Itálie, Francie, kde jsou pobídkové mechanismy relativně vyspělé, podpora různých modelů nasazení je silná a flexibilní;
- Trhy s potenciálem: Portugalsko, Polsko, Česko, Rumunsko a další, které mají určité výhody v solárních zdrojích nebo politických podmínkách, ale čelí výzvám, jako jsou dlouhé schvalovací procesy, složité připojení k síti a časté změny v politických mechanismech.
Následující tabulka ukazuje rozdíly mezi sedmi zeměmi v pěti klíčových dimenzích, což pomůže firmám lépe rozhodnout:
Poznámka: Dimenze v tabulce jsou hodnoceny na základě politiky pro rok 2024-2025 a zpětné vazby z průmyslu, cílem je ukázat strukturované výzvy nasazení a prostor pro příležitosti v různých trzích.
Důvody rozdílů v přizpůsobení nasazení
I když většina zemí zavedla pobídkové mechanismy na politické úrovni, mezi intenzitou pobídek a efektivitou realizace projektů neexistuje přímá korelace. To, co skutečně určuje proveditelnost nasazení, je kompatibilita mezi pobídkovými mechanismy, administrativním systémem a připojovacími cestami.
Itálie, zejména její jižní část, má jasné výhody v oblasti solárních zdrojů a pobídek. Vysoká výnosnost z vlastního využívání energie a nízké LCOE umožňují podnikům realizovat různé cesty návratnosti pomocí samostatných instalací, PPA nebo modelů bez investic.
Francie má stabilní politickou konzistenci a dobrou kompatibilitu střech, což poskytuje solidní základ pro standardní nasazení ve městských oblastech.
Německo, jako zástupce zralých trhů pro průmyslovou fotovoltaiku v Evropě, má vysoce vyvinutý systém, stabilní tempo politiky a vysokou normu připojení k síti, což vytváří příznivé podmínky pro nasazení PPA a modelů bez investic, zejména ve stabilních průmyslových parcích a logistických systémech. Některé spolkové státy však čelí nedostatku kapacity v síti a rozptýlené povinnosti schvalování, což může způsobit prodloužení procesů připojení. Firmy musí předem zhodnotit místní koordinaci zdrojů.
V tržních zemích s potenciálem, jako je Portugalsko, Polsko, Česká republika a Rumunsko, mohou i když existují silné pobídkové mechanismy, nastat výzvy spojené s administrativními procesy a politickou nestabilitou. Mnohé z těchto zemí mají příležitosti v oblasti solární energie, ale složitější schvalovací procesy a časté změny politiky mohou zkomplikovat nasazení fotovoltaických systémů.
Nasazovací strategie by měly být přizpůsobeny různým fázím trhu
Na základě rozdílů v politické vyspělosti a předvídatelnosti realizace by měly firmy v různých trzích používat vícestupňovou strategii, která zajistí dynamickou rovnováhu mezi řízením rizik a efektivitou využívání zdrojů.
V zralých trzích, jako jsou Německo, Francie a Itálie, mohou firmy využít stabilních politických mechanismů a vyspělých finančních kanálů k implementaci modelu „standardizovaného nasazení + expanze s nízkými náklady“. Tímto způsobem mohou firmy využívat vlastní střechy k dosažení dlouhodobého a stabilního výnosu prostřednictvím samostatné výstavby, PPA nebo modelu bez investic.
Pro trhy s potenciálem, jako jsou Portugalsko, Polsko, Česká republika a Rumunsko, se doporučuje základní strategie „pilotních projektů na bázi okenních modelů + lokalizované spolupráce“. Spoluprací s místními EPC nebo developery lze postupně ověřit přizpůsobivost politiky, nákladovou strukturu a podmínky souladu, čímž se eliminuje riziko spojené s jednorázovými těžkými investicemi.
S pokračujícím rozdělením politiky průmyslové fotovoltaiky v Evropě bude obtížné aplikovat jednotný model reprodukce, který by vyhovoval změnám trhu.
Firmy musí vybudovat rámec pro nasazení, který bude zahrnovat „paralelní nasazení v několika zemích × vrstvené strategie × flexibilní modely“, čímž se zajistí flexibilní rovnováha mezi očekávaným výnosem a efektivitou realizace.
Strategie výběru modelu nasazení pro různé typy podniků
S rozšířením komerční a průmyslové fotovoltaiky se rozdíly mezi podniky v oblasti schopnosti nasazení, finanční struktury a dostupnosti střech staly klíčovými faktory ovlivňujícími cestu nasazení. Logika jednotného modelu nasazení, která byla běžná v minulosti, již nemůže uspokojit potřeby podniků v dnešní době, kdy je plánování mnohem rozmanitější. Aby podniky dosáhly maximálních výnosů, musí vycházet z vlastních potřeb a zvolit nejvhodnější model nasazení.
Pět klíčových dimenzí pro hodnocení strategie nasazení podniku
- Struktura spotřeby energie a charakteristiky zátěže: Hodnocení spotřeby energie, stabilita zátěže a schopnost využívat zelenou energii.
- Struktura aktiv a lokalit: Posouzení práv k použití střechy, podíl vlastních zdrojů a koncentrace lokalit.
- Finanční schopnosti a tendence k investicím: Zohlednění, zda podnik má schopnost investovat do vlastní výstavby, nebo preferuje outsourcing nasazení.
- Tlak na ESG a požadavky na shodu: Zahrnuje zákaznické kontroly, povinnosti týkající se uhlíkových stop a splnění regulačních požadavků.
- Organizační a manažerské schopnosti: Zahrnuje interní koordinační mechanismy, správu smluv a schopnost provádět projekty napříč lokalitami.
Podniky mohou na základě těchto pěti faktorů vybudovat jádro pro hodnocení nasazovací strategie.
Optimální modely nasazení pro tři typy podniků
Podniky mohou být podle svých charakteristik rozděleny do tří typických kategorií:
Ačkoliv mají tyto tři kategorie podniků odlišné hlavní cesty nasazení, model, který využívá nevyužité střešní prostory k dosažení výnosu, se začíná stávat flexibilní volbou, která závisí na finančních a manažerských schopnostech podniku:
- Pro výrobní podniky s omezenými finančními prostředky nebo dlouhou dobou návratnosti projektů se doporučuje využít spolupráci s nízkým kapitálovým vstupem pro využití zelené energie na specifických lokalitách.
- Podniky s více lokalitami mohou centralizovaně nasadit energii prostřednictvím externích energetických služeb, což pomůže snížit náklady a usnadnit centralizovanou kontrolu.
- Podniky s nemovitostmi mohou využít „střešní výměnu za energii“, čímž přemění nevyužívané zdroje na skutečné provozní výnosy.
Strukturální srovnání tří modelů nasazení
Tři hlavní modely nasazení se liší v základní struktuře, což vyžaduje systematické porovnání. Podniky by měly flexibilně kombinovat tyto tři mechanismy podle své vlastní struktury, aby dosáhly rovnováhy mezi finančními a shodovými cíli.
Klíč pro výběr modelu nasazení není ve formě modelu samotného, ale v tom, zda odpovídá logice kombinace „typ podniku × struktura země × omezení modelu“.
Čtvrté, Trendy změn v oknech pobídek a hodnocení tempa nasazení
Evropská politika se mění z "povzbuzování nasazení" na "povinné nasazení", přičemž okno pobídek pro fotovoltaiku ve světě průmyslu a podnikání se strukturálně zkracuje.
Podpůrné mechanismy založené převážně na fiskálních dotacích a kompenzacích za cenu energie ustupují regulačním směrnicím, odpovědnosti za zveřejňování emisí CO2 a požadavkům na povinné instalace.
Tato změna představuje pro podniky nové výzvy v nasazení: ti, kteří nasadí systémy včas, si mohou zablokovat pobídky a výnosy, zatímco ti, kteří se opozdí, budou čelit klesajícím pobídkám a složitějším schvalovacím procesům.
Německo: Klesající pobídky za cenu elektřiny a tlak na kapacity připojení k síti
Německo, jako referenční trh pro fotovoltaiku v oblasti podnikání a průmyslu, zahájí období postupného snižování dotací podle zákona EEG kolem roku 2025.
Pevné dotace za cenu elektřiny se zúží a projekty připojení k síti se postupně přemění na mechanismus aukcí. Zejména v oblasti střešních fotovoltaických projektů se pobídky pro malé a střední projekty výrazně sníží.
K tomu se připojuje tlak na kapacity rozvodných sítí, kde některé spolkové země čelí problémům s kapacitou a omezením připojovacích kvót. Procesy schvalování projektů se prodlužují a jsou závislé na koordinaci místních zdrojů a zatížení. Pro energeticky náročné podniky, pokud nebudou schopny dokončit nasazení do let 2024–2025, může být zmeškán výnos z aktuálních rozdílů v cenách energie.
Itálie: Výrazné výnosy v jižní Itálii, pobídková politika se začíná zúžovat
Jižní Itálie nabízí extrémně nízké LCOE a výnosy z vlastní spotřeby jsou velmi atraktivní, což z ní činí jednu z oblastí s nejvyššími výnosy z fotovoltaiky v EU.
Pobídky však začínají být zúženy z "obecných pokrytí" na "cílenou podporu". Oblast Superbonus se výrazně zúžila, zejména co se týče daňových úlev pro podniky.
Rovněž se zpřísňují místní regulace pro schvalování velkých projektů a stavební projekty musí splňovat přísnější koordinační a vizualizační požadavky. V tomto trendu by podniky měly prioritně rozvíjet projekty v jižních oblastech, pokud možno zachovat výhody daňových a energetických struktur.
Francie: Koncentrace mechanismu CRE a omezení distribuovaných instalací
V současnosti Francie spoléhá na mechanismus aukcí CRE pro fotovoltaiku, ačkoli celková struktura pobídek zůstává stabilní, projekty se postupně orientují na větší rozměry.
Malé a střední podnikové projekty mají stále větší problém s tím, jak projít aukcí. Cesta k rozvoji fotovoltaiky v oblasti podniků se postupně dostává na okraj.
Zákony o energetické účinnosti a zveřejňování uhlíkové stopy začínají projekty tlačit k vyšší shodě. Podniky, které mají volné střešní prostory, by měly dokončit nasazení před tím, než dojde k dalšímu zpřísnění pravidel CRE.
Polsko: Pokles pobídek a nedostatečná efektivita implementace
Polsko je jedním z nejrychleji rostoucích trhů pro fotovoltaiku v oblasti střední a východní Evropy, díky podporám z modernizačního fondu a dalších evropských mechanismů.
Tento fond však bude pravděpodobně mezi lety 2025–2026 klesat a mechanismy pro ukládání energie a připojení k síti nejsou ještě plně definovány.
Místní schvalovací procesy stále vykazují nejistoty a podniky by měly dokončit registraci a připojení k síti co nejdříve, aby se vyhnuly rizikům spojeným s možnými změnami v politice.
Období kolem roku 2025 bude klíčovým bodem pro strukturální změnu pobídek pro fotovoltaiku v Evropě.
- Na jedné straně budou některé země postupně ukončovat nebo zvyšovat práh pobídek;
- Na druhé straně se rychle zavádí povinnosti, zelené zveřejňování a omezení spotřeby energie.
Pro podniky již není otázkou, zda nasadit systémy, ale zda stihnou dokončit nasazení před uzavřením okna pro pobídky. Jakmile se tempo nasazení zpozdí, budou podniky ztrácet výhody spojené s aktuálními finančními a daňovými strukturami a přejdou do nového cyklu, který bude řízen regulačními požadavky a tlakem na zveřejňování.
Při plánování nasazení musí podniky nejen hodnotit zdroje střech a sílu politiky, ale také současně sledovat vztah mezi "rytmem ukončení pobídek × schvalovacím cyklem projektu × interním rozhodovacím procesem", aby mohly dokončit efektivní nasazení před tím, než dojde k poklesu pobídek.
Pět. Analýza klíčových parametrů pro výběr místa a návratnosti komerčně-průmyslových fotovoltaických systémů
Před zahájením nasazení komerčně-průmyslových fotovoltaických systémů musí podniky nejen vyhodnotit podmínky zdrojů a politiky, ale také posoudit proveditelnost projektu z hlediska struktury výnosů, souladu a doby implementace.
Kontrolní seznam pro hodnocení místa nasazení komerčně-průmyslových fotovoltaických systémů
Poznámka: Tři klíčové faktory, které jsou při hodnocení nasazení často opomíjeny
- Vysoké ceny energie neznamenají nutně vysoké výnosy: Podniky by měly posuzovat potenciál úspor na základě křivky zatížení a podílu vlastní spotřeby, a ne pouze na základě čísel cen energie.
- Intenzita pobídek neznamená snadnou implementaci: I když je politika štědrá, složité žádostní postupy nebo dlouhé schvalovací cykly mohou přinést rizika a skryté náklady.
- Soulad s konstrukcí střechy neznamená, že ji lze okamžitě použít: Při nasazování na střechu je třeba zvážit i otázky vlastnických práv, dohodnuté podmínky pronájmu, předchozí úpravy střechy apod., aby se předešlo problémům s realizací.
Podmínky pro vysoce výnosné projekty nejsou založeny pouze na výhodách jednoho parametru, ale na "vhodné kombinaci x efektivním nasazení". Podniky by měly paralelně porovnávat různé modely nasazení, systémově hodnotit kompatibilitu mezi různými zdroji, politikami a daňovými cestami, čímž zajistí optimální pořadí a tempo nasazení.
Tři klíčová kritéria pro stanovení strategie nasazení komerčních a průmyslových fotovoltaických systémů v Evropě
Pro podniky, které mají stanovit strategii nasazení fotovoltaických systémů, není v současném prostředí s rekonstrukcí politiky a diverzifikací nasazovacích cest otázkou „zda nasadit“, ale spíše „jak nasadit na správném místě, správným způsobem a ve správném čase“.
1. Trojrozměrný model výnosů, daní a shody
Fotovoltaika pro podniky již není pouze nástrojem pro úsporu energie, ale komplexní investiční rozhodnutí, které zahrnuje optimalizaci energetické struktury, daňové plánování a správu shody. Před nasazením by podniky měly současně hodnotit výnosy z výroby energie, daňové úlevy a dosažení cílů v oblasti uhlíkových emisí a jasně určit jejich strategickou hodnotu v rámci ESG auditu, hodnocení financování a požadavků na shodu klientů.
Doporučuje se, aby podniky již na začátku nasazení angažovaly daňové a uhlíkové manažery, kteří budou koordinovat výpočty návratnosti investic, optimalizaci daní a dosažitelné cesty pro zveřejnění uhlíkové stopy, což pomůže snížit náklady na pozdější úpravy struktury.
2. Strategická volba lokality by měla být založena na síle politiky, přizpůsobení zdrojů a potenciálu pro replikaci
Vysoké pobídky neznamenají automaticky vysoké výnosy. Nejlepší místa pro nasazení by měla splňovat tři klíčové faktory: snadnost získání pobídek, dobrá struktura zdrojů a potenciál pro replikaci nasazovacích modelů.
Podniky by měly při plánování výběru lokalit upřednostnit oblasti s vysokou realizovatelností pobídek, jasně definovanými střechami a možností rozšíření nasazení na více lokalit. Například i když některé země nabízejí široké pobídky, nejednotný schvalovací proces nebo časté změny politiky mohou omezit schopnost podniku nasazovat na velkém měřítku. Oblasti, které mají standardizované smluvní šablony a schvalovací procesy, jsou pro paralelní nasazení více projektů vhodnější.
3. Výběr partnerů by měl zohlednit schopnost napříč regiony a schopnost řízení rizik
Nasazení komerčních a průmyslových fotovoltaických systémů je komplexní úkol zahrnující politiku, inženýrství, daně a správu shody. Podniky by neměly omezit své partnery pouze na EPC nebo dodavatele zařízení, ale měly by preferovat komplexní poskytovatele služeb, kteří mají „schopnost napříč regiony, model nasazení bez investic a schopnost dlouhodobého držení“.
Ze zvláštního hlediska, když je rozpočet omezený nebo je tlak na shodu vysoký, poskytovatelé služeb s modelem bez investic a jednotnou schopností řízení mohou výrazně snížit náklady na chyby a rizika shody a umožnit lehké nasazení aktiv a transformaci na zelenou energii.
Maysun Solar, jako aktivní investor v hlavních evropských trzích (Německo, Itálie, Francie), pomáhá podnikům uvolnit nevyužívané zdroje bez investic pomocí modelu pronájmu střešních fotovoltaických systémů (anchor text), čímž zlepšuje efektivitu podniků a konkurenceschopnost na trhu a podporuje dosažení standardizovaného a replikovatelného nasazení pro více lokalit.
Vzhledem k trendu zpřísnění pobídek a rychlému přechodu na povinnosti doporučujeme podnikům začlenit nasazení komerčních fotovoltaických systémů do střednědobé a dlouhodobé strategické plánovací struktury, nastavit cíle nasazení a časové plány v rámci finančního roku a co nejdříve zajistit oblasti s vysokou přizpůsobitelností, kvalitní střechy a stabilní partnerské kanály, aby v období rekonstrukce evropské politiky získaly výhodu.
Od roku 2008 je Maysun Solar investorem i výrobcem v oblasti fotovoltaiky, poskytující řešení komerčního a průmyslového solárního systému na střechách bez počáteční investice. S 17 lety zkušeností na evropském trhu a 1,1 GW instalované kapacity nabízíme plně financované solární projekty, které firmám umožňují zhodnocení střech a snížení nákladů na energii bez počáteční investice. Naše pokročilé moduly TOPCon, HJT a IBC a solární systémy na balkónech zajišťují vysokou účinnost, odolnost a dlouhodobou spolehlivost. Maysun Solar se postará o všechna schválení, instalace a údržbu, čímž zajišťuje plynulý, bezrizikový přechod na solární energii a stabilní výnosy.
Reference
European Commission. (2022). REPowerEU Plan. Retrieved from https://commission.europa.eu
SolarPower Europe. (2024). EU Market Outlook for Solar Power 2024–2028. Retrieved from https://www.solarpowereurope.org
IEA – International Energy Agency. (2023). Trends in Photovoltaic Applications: Survey Report of Selected IEA Countries between 2017 and 2022. Retrieved from https://iea-pvps.org
Bundesnetzagentur. (2023). EEG 2023 – Renewable Energy Sources Act (Germany). Retrieved from https://www.bundesnetzagentur.de
GSE – Gestore dei Servizi Energetici. (2023). Photovoltaic Incentives and Guidelines (Italy). Retrieved from https://www.gse.it
Ministère de la Transition Écologique. (2023). Mécanismes d'appel d'offres CRE et politique photovoltaïque en France. Retrieved from https://www.ecologie.gouv.fr
Může se vám také líbit: