1. Regionální výpadky proudu jako varování pro energetickou strukturu podniků
Dne 28. dubna 2025 v poledne došlo k náhlému a rozsáhlému výpadku proudu na Pyrenejském poloostrově. Většina Španělska a Portugalska byla během několika sekund bez elektřiny. Podle údajů španělského národního provozovatele přenosové soustavy kleslo zatížení sítě během 5 sekund o více než 15 GW. Událost postihla více než 50 milionů obyvatel a způsobila zastavení vysokorychlostních vlaků, přerušení průmyslové výroby a chaos v dopravě.
Příčina události je stále předmětem vyšetřování. Do analýzy se zapojila organizace ENTSO-E (Evropská síť provozovatelů přenosových soustav), která do šesti měsíců zveřejní oficiální zprávu. Podle provozovatelů sítí ve Španělsku a Portugalsku mohla být hlavním spouštěčem nerovnováhy sítě vysoká míra výroby z fotovoltaických a větrných zdrojů bez dostatečné regulační kapacity. Pro ochranu své sítě přerušila Francie automaticky přeshraniční spojení se Španělskem, což dále rozšířilo dopad události.
Ačkoli zatím nebyly zveřejněny žádné závěry ani důkazy o sabotáži či kybernetickém útoku, incident znovu otevřel celoevropskou debatu o stabilitě sítí s vysokým podílem obnovitelných zdrojů. Diskuse o odolnosti energetických systémů a o připravenosti podnikových fotovoltaických instalací na mimořádné situace se zároveň stala klíčovým tématem mezi firmami.
Pro podniky, které jsou závislé na nepřerušovaném napájení – jako jsou výrobní závody, logistická centra nebo datová centra – má tento incident dopad, který dalece přesahuje krátkodobý výpadek. Odhaluje dosud skryté systémové slabiny.
Otázkou je, zda by podniky měly kvůli těmto potenciálním rizikům začít zvažovat budování vlastních alternativních energetických řešení. To, co dříve patřilo výhradně do kompetence energetických expertů, se dnes postupně stává součástí strategického plánování firem.
Zdroj grafu: Španělská přenosová soustava (Red Eléctrica de España, REE), monitorování poptávky po elektřině k 28. dubnu 2025.
2. Zranitelnost firemních energetických systémů a odhalená rizika
Většina průmyslových a komerčních podniků je i dnes silně závislá na veřejné elektrické síti. Dokud nenastane žádný problém, funguje celý proces – od připojení ke zdroji až po úhradu účtů – plynule a přehledně. Jakmile však dojde k poruše samotné sítě, skrytá rizika se rychle dostávají na povrch.
Riziko výpadku dodávky elektřiny
Pro odvětví jako je výroba, skladování, logistika či datové služby znamená náhlý výpadek elektřiny okamžité zastavení automatizovaných systémů, zpoždění objednávek nebo dokonce ztrátu surovin či dat. I několika minutová odstávka může způsobit znehodnocení celých výrobních šarží nebo selhání opětovného spuštění systémů. Podle odhadů Mezinárodní energetické agentury (IEA) může hodinový výpadek v podniku způsobit ztrátu 12–25 eur na kilowatt zatížení, a selhání klíčového restartu může vést k sekundárním výrobním vadám.
Riziko cenové volatility
Ceny elektřiny podléhají častým výkyvům způsobeným počasím, politickými rozhodnutími a strukturálními změnami v energetice. Náklady na spotřebu se tak stávají méně předvídatelnými, což ztěžuje tvorbu a dodržení rozpočtu. Bez možnosti vlastního řízení zdrojů nemají firmy jak zmírnit nebo přenést náklady spojené s cenovými výkyvy.
Podle sledovaných dat společností Statkraft a Fraunhofer ISE dosahoval v roce 2024 v Německu rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší měsíční cenou elektřiny pro podniky v průměru 6–9 eurocentů za kilowatthodinu, což představuje cenové rozpětí ±25–35 %. U podniků se střední spotřebou může tato nejistota znamenat roční rozpočtovou odchylku v řádu desítek tisíc eur, která komplikuje nákupní plány a kontrolu nákladů.
Nedostatečná schopnost regulace a zálohování
Většina firem zatím nemá zavedené záložní energetické mechanismy. Klíčová zatížení – jako jsou chladicí řetězce, zařízení v čistých prostorách nebo serverovny – postrádají i základní úroveň odolnosti vůči výpadkům. Jakýkoliv výkyv v síti tak znamená přímý dopad bez časové rezervy a s nejistou dobou obnovení provozu.
Energie, která byla dosud vnímána jako veřejný zdroj nebo základní infrastruktura, zůstávala na okraji podnikových strategií. S rostoucím stupněm digitalizace a vyššími požadavky na provozní kontinuitu se však nezávislost a pružnost v oblasti energetiky stávají klíčovou součástí firemní odolnosti.
3. Klíčové kroky k vybudování odolného energetického systému na podnikové úrovni
Instalace fotovoltaických zařízení již dávno nepředstavuje technický problém. To, co firmám skutečně chybí, je systémová koordinace a strategický návrh.
Pod vlivem častých výpadků a cenových výkyvů se potřeby firem v oblasti energie posouvají od „stabilního přístupu“ ke konceptům kontrolovatelnosti, nastavitelnosti a predikovatelnosti. Přesto většina firem stále chápe energetické investice jako nákup vybavení: nainstalují fotovoltaickou elektrárnu, připojí několik baterií a nasadí platformu pro zobrazování dat. Takový zdánlivě kompletní systém však často nestačí v prostředí složitého zatížení.
Význam fotovoltaiky je nepopiratelný, ale není samospásným řešením
Instalace fotovoltaického systému umožňuje přímou denní spotřebu a snižuje závislost na dodávkách z distribuční sítě. Zejména u podniků s vysokým denním odběrem může pokrýt více než 60 % spotřeby, což je v době vysokých cen mimořádně výhodné. Fotovoltaika má však svá omezení – její výroba závisí na slunečním svitu, nelze ji regulovat ani použít jako nouzový zdroj. V případě nesouladu mezi výrobou a zatížením, nebo v noci či za oblačnosti, se využitelnost systému výrazně snižuje.
To znamená, že samotná instalace fotovoltaiky nestačí k tomu, aby tvořila základní oporu podnikové energetiky.
Hodnota akumulace nespočívá v „množství uložené energie“, ale v jejím řízení
Mnoho podniků si již uvědomuje důležitost akumulace, ale stále ji chápe jen jako záložní zdroj. Systém akumulace s reálnou strategickou hodnotou musí být navržen podle charakteristiky zatížení, rozdílů mezi špičkami a útlumy a podle tolerance výpadků. Klíčové jsou moment vybíjení, cílová zařízení a prioritizace dodávky. Bez těchto strategií nemá samotná kapacita smysl.
Bez strategie je akumulace jen pasivním aktivem.
Systém energetického managementu (EMS) je tím, co zajišťuje funkční celek „fotovoltaika + akumulace“
EMS není jen nástroj pro monitoring. Je to řídicí centrum celého systému. V reálném čase sleduje výrobu z fotovoltaiky, změny zatížení a stav akumulace, a aktivně řídí distribuci energie – zajišťuje prioritu zátěže, vyrovnávání špiček a reakce na nouzové situace.
Systém s fotovoltaikou a akumulací bez EMS sice může energii vyrábět a ukládat, ale chybí mu schopnost rozhodování a řízení – stále zůstává pasivním.
Skutečně odolný energetický systém je od počátku navržen jako koordinovaný celek, nikoliv jako slepenec jednotlivých zařízení. Kombinace „fotovoltaika + akumulace + EMS“ představuje integrovanou schopnost, nikoliv součet funkcí. Pokud chtějí podniky vybudovat dlouhodobě stabilní energetickou strategii, musí se z pouhých „spotřebitelů“ stát „aktivními manažery energie“. Pouze takový systém umožní firmám řídit rizika a optimalizovat strukturu ve shodě s jejich provozními potřebami.
4. Doporučení pro realizaci: od návrhu řešení po systémovou integraci
Vybudování odolného energetického systému na podnikové úrovni vyžaduje systematické plánování struktury spotřeby, regulačních možností a rozšiřitelnosti do budoucna. Fotovoltaika, akumulace a systém řízení energie (EMS) mohou tvořit skutečně funkční celek pouze tehdy, jsou-li navrženy koordinovaně a strategicky, s cílem vytvořit systém, který bude kontrolovatelný, regulovatelný a optimalizovatelný.
Navrhnout systém podle specifik daného podniku – stanovit logiku konfigurace
Zatížení, prostorové možnosti, struktura cen elektřiny a potenciál dalšího růstu se u jednotlivých firem zásadně liší. Návrh systému by měl vycházet z těchto klíčových parametrů a neměl by být založen na šablonovitých řešeních.
Firmy by měly hodnotit zejména:
- Profil zatížení a citlivost klíčových zařízení (zda existuje noční nebo trvalé zatížení, zda je přípustná krátká odstávka)
- Dostupnost prostoru a stavební podmínky (zda má střecha nosnost pro fotovoltaiku, zda nehrozí zastínění nebo právní omezení)
- Cenové rozdíly mezi špičkou a mimo špičku a celková roční spotřeba (zda je prostor pro vyrovnání špiček, zda je akumulace ekonomicky výhodná)
- Budoucí rozvojové plány (zda je třeba počítat s rezervou pro rozšíření nebo změny zatížení)
Tyto proměnné určují prioritu nasazení a rozsah konfigurace systému. Přechod od „přizpůsobení zařízení“ k „ladění celého systému“ je rozhodujícím faktorem úspěchu.
Zvolit fázovanou implementaci pro zajištění proveditelnosti
Nasazení kompletního systému najednou může být finančně i technicky náročné. Doporučuje se tedy zvolit strategii postupného zavádění v několika fázích:
- Fáze 1: instalace podnikového fotovoltaického systému s cílem pokrýt denní spotřebu a snížit náklady na elektřinu ze sítě
- Fáze 2: připojení akumulačního systému pro vyrovnání zatížení a zajištění záložního napájení
- Fáze 3: nasazení systému EMS pro identifikaci zátěže, koordinaci mezi fotovoltaikou a akumulací a inteligentní řízení provozu
Tento postup je v souladu s technologickým vývojem a zároveň snižuje rizika počátečních investic. Umožňuje firmám přejít od základní optimalizace nákladů k aktivnímu řízení spotřeby.
Vybrat partnera se schopností integrace a dlouhodobé podpory
Účinnost systému závisí na kvalitě jeho celkové integrace a na schopnosti zajišťovat provozní podporu v dlouhodobém horizontu.
Při výběru partnera by firmy měly ověřit:
- Zda poskytuje návrh systému na základě reálných dat o spotřebě
- Zda má schopnost integrovat a uvést do provozu všechny složky – fotovoltaiku, akumulaci a EMS – jako jeden funkční celek
- Zda nabízí dlouhodobou provozní a optimalizační podporu
Výběr partnera s prokazatelnými zkušenostmi s realizací projektů, diagnostikou systémů a schopností rychlé reakce je klíčový pro to, aby byl systém skutečně provozuschopný a podporoval firemní procesy.
S tím, jak se energetika stává strategickým aktivem, získávají způsob implementace, návrhová logika i volba partnera zásadní význam. Vybudování odolného energetického systému není pouze reakcí na rizika, ale základem pro dlouhodobě stabilní provoz podniku.
5. Energetická bezpečnost se stane strategickým základem podnikového provozu
Po dlouhou dobu byla energie v podnicích vnímána převážně jako infrastruktura nebo nákladová položka – dokud byla elektřina k dispozici a ceny byly pod kontrolou, nebyl důvod se jí detailněji zabývat. Události posledních let, zejména rozsáhlý výpadek elektřiny ve Španělsku a Portugalsku v dubnu 2025, nám však připomínají, že tradiční přístup k energii již neodpovídá nově vznikajícím rizikovým strukturám.
Nestabilita elektrické sítě, nepředvídatelnost cen a systémové výkyvy způsobené rostoucím podílem obnovitelných zdrojů přetvářejí energii z pouhého „dostupného zdroje“ na schopnost, kterou musí mít firma plně pod kontrolou. Systém složený z fotovoltaiky, akumulace a EMS již není pouze nástrojem pro řešení problémů se spotřebou, ale stává se klíčovým pilířem pro snižování dlouhodobých nákladů, zajištění provozní kontinuity a naplnění požadavků ESG.
Právě teď se nacházíme v rozhodujícím období, kdy mohou firmy přehodnotit a přestavět svou energetickou strategii. Politická podpora stále trvá, ceny komponent se drží v rozumných mezích a technologie systémové integrace dosáhly vysoké úrovně vyspělosti. Firmy, které v této fázi zaujmou roli „aktivního správce energie“, tak nejenže předcházejí budoucím rizikům, ale zároveň realizují strukturální investici do své dlouhodobé stability a provozní nezávislosti.
Od roku 2008 je Maysun Solar investorem i výrobcem v oblasti fotovoltaiky, poskytující řešení komerčního a průmyslového solárního systému na střechách bez počáteční investice. S 17 lety zkušeností na evropském trhu a 1,1 GW instalované kapacity nabízíme plně financované solární projekty, které firmám umožňují zhodnocení střech a snížení nákladů na energii bez počáteční investice. Naše pokročilé moduly TOPCon, HJT a IBC a solární systémy na balkónech zajišťují vysokou účinnost, odolnost a dlouhodobou spolehlivost. Maysun Solar se postará o všechna schválení, instalace a údržbu, čímž zajišťuje plynulý, bezrizikový přechod na solární energii a stabilní výnosy.
Reference
Red Eléctrica de España (2025). Sledování poptávky po elektřině v reálném čase: 28. dubna 2025.
https://demanda.ree.es/visiona/peninsula/demandaau/total/2025-04-28
Statkraft a Fraunhofer ISE (2024). Kolísání cen elektřiny pro komerční sektor v Německu: přehled trhu 2024.
https://www.energy-charts.info
Mezinárodní energetická agentura (2021). Hodnota bezpečnosti dodávek elektřiny.
https://www.iea.org/reports/the-value-of-electricity-security
Financial Times (2025). Portugalsko zastavuje dovoz elektřiny ze Španělska kvůli prudkému růstu cen, 29. dubna.
https://www.ft.com/content/3875c630-215b-490b-a0a8-c6bcf3cfedc6
Reuters (2025). Výroba elektřiny ve Španělsku je po výpadku téměř plně obnovena, 29. dubna.
https://www.reuters.com/world/europe/spains-power-generation-nearly-back-normal-after-monday-blackout-says-grid-2025-04-29
Může se vám také líbit: